23. září 2021
Jsem chudinka, tak me, sakra, polituj.
Kdybych tak sla preprogramovat jako pocitac. Odstranit vsechny komplexy, vymazat spatny vzpominky, pridat zdravy sebevedomi a je to. Hotova nova Eva model 2021, jak se vam libi?
Je to vic jak 6 let, co jsem napsala blog. Hodne veci se od te doby zmenilo, mimo jine to, ze ziju v zemi, kde pismena s hackami a carkami nejsou soucasti klavesnice. Takze jsem zmenila lokalitu, zhubla 20 kilo, nabrala zpatky 10, v podstate jsem se ale mentalne nezmenila. V mych ocich jsem porad stejne blba a porad pozaduju stejne blby veci, abych byla stastna. Jenze pak stastna nejsem. Co se mnou, hm?
Jsem prostredni dite ze tri sourozencu, jedina dcera. Vychovana na malomeste, od mala vedena k tomu umet vsechno co se domacnosti tyka, abych se pak mohla dobre vdat. Vzdycky jsem byla az moc citliva, precitlivela, lekava, plactiva, prehnane empaticka. Clovek, co potrebuje tuny lasky ke existenci a hodne mazleni. Moje mama na to nikdy nebyla, spis mi vzdycky prislo, ze uprednostnovala brachy. Milovana jsem byla babickama, ale to nikdy neni uplne ono, chapete. Kdyz o tom tak premyslim, mozna jsem potrebovala jen normalni mnozstvi lasky, ale protoze jsem ho nemela, tak jsem chtela o to vic. Dava to smysl? Nicmene jsem si odnesla z detstvi a puberty hodne oskliych navyku. Viz nasledujici...
1. Jsem chudinka, potrebuju politovat.
2. Jsem chudinka a prehnane trpim, aby sis me vubec kdokoliv vsimnul.
3. Jsem chudinka a mam rada drama, kde jsem ve hlavni roli.
4. Jsem hrdinka, vsechno zvladnu, umyt okna, vyprat, prevliknout postel, jit plavat, vest krouzek mladych skautek, uvarit veceri, protoze chci byt docenena. Jako napriklad dnes.
5. Jsem hrdinka a ty me stves, protoze jsi line prase, co si ani talir ze stolu neodnese.
6. Jsem chudinka, unavena z prace, ze zivota tak, ze si ani zuby cistit nebudu.
7. Jsem srab, co neumi partnerovi rict, co si opravdu mysli, protoze se ho vlastne boji.
8. Jsem srab, co nechce byt ve 37 sam.
9. Jsem hrdinka, kdyz si hraju s myslenkou zacit ve 37 znovu.
Chodim na terapii, moje terapeutka mi pomohla hodne veci rozklicovat. Ona je nazyva traumaty a me se to desne libi, protoze to je daleko vetsi drama, ze jo. Pravda je, ze jsem se svoji mame odpustila a ona se mi taky omluvila. Telo na to ale zapomenout nedokaze a v ruznych situacich zapne autopilota. Je tezky to zastavit, je to pro me tak familierni pocit, slova sama naskakuji, strach me svira kolem zaludku, mam chut rvat a kricet a prat se a bojovat o svuj zivot anebo proste utect. Protoze tak to citim, jako nejvetsi ohrozeni. Je pro me tezky behem hadek zustat a neutect. Je tezky pak najit smysl zivota znovu a znovu.
Moje vnitrni dite je tak porad ve strehu. Muj partner ho nesnasi. Ja se ho snazim milovat a dat mu tu lasku a pozornost, co jsem jako mala nemela. Beztak spolu budeme az do konce naseho zivota. Ja a moje vnitrni holcicka. Chudak holka, co.
Eva Keroušová
Dopis mrtvé babičce
Je to už hodně dlouho, co jsme se neviděly, víc jak rok. Asi už je čase se s tebou nějak spojit a dát ti vědět, jak se mám. Normálně bych za tebou přijela, ale hřbitov je smutný místo a navíc, ty mi neodpovídáš. Proto ti to píšu.
Eva Keroušová
Můj první a poslední ženáč
"Hlavně ne ženatého! Cože, on má děti? Tak jasně, že si s manželkou nerozumí, to říká každý. Ty mu to věříš? On se nerozvede, protože by o všechno přišel. Copak nevíš, že tě má jenom do postele? Proč s ním ztrácíš čas? "
Eva Keroušová
Osudová láska - páska?
Věřím v osudovou lásku. Lásku, kterou potkáte jednou za život a hned je jasné, že je to pravý muž, všechny překážky se překonají a ti dva jsou do konce svých dnů prostě sluníčkově šťastní, spolu až do smrti, děj se co děj. Říkám tomu osudový muž. Proč? Všechny důležité ženy v mé rodině to tak měly.
Eva Keroušová
30
Když mi bylo 13 let, nemohla jsem se dočkat, až mi bude patnáct, připadalo mi, že ty dva roky se děsně táhnou a že se snad ani nedočkám. Poslouchala jsem Spice girls, dala si první a poslední cigaretu, o rok později jsem měla prvního kluka, chodila jsem na piáno a do sboru, ve škole se dobře učila.
Eva Keroušová
Seznamka
Po konci šestiletého vztahu jsem se rázem dostala do statusu single. Protože jsem měla pocit, že jsem poslední roky jenom trpěla, a že to určitě jde lépe, tak jsem si chtěla urvat štěstí s někým novým a rovnou skočit do dalšího vztahu. Roztáhla jsem křídla a měla pocit, že nemůžu dopadnout na zem, že umím létat. Ha, ha, ha. Navíc tu byla stále potřeba toho, aby mě někdo miloval, byl to můj hnací motor. Kde ale někoho nového vzít, když žijete na malém městě a nechcete jet druhé kolo s bývalými? „Seznamka, to je jasná věc, takhle jsem se seznámila s tím svým a vydrželo nám to. A i kdybys na nikoho takového nenarazila, tak se aspoň pobavíš“, řekla kamarádka a měla pravdu. Na nikoho kloudného jsem nenarazila, ale zábavy jsem si užila hodně. V následujících třech letech, kdy jsem byla střídavě členka různých seznamek, rušila členství a zase se přihlašovala na nové, se přihodily následující a jiné kauzy. Berte to jako takovou osobní sumarizaci.
Eva Keroušová
Nenávidím Tě
Popůlnoční výlev zmatené kombinace duše, srdce a hlavy doplněné poslechem Barbry Streisand. Aneb jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná a nejvíc trapný je, že jsem totálně střízlivá, pouze pod vlivem emocí.
Eva Keroušová
Karlík a čokoládová víla
Další věc z období velké citové krize před pár lety, rozchod s utlačovatelem. Je noc, jsem smutná, osamělá, opilá vínem a píšu kamarádovi pohádku na dobrou noc. Jeho komenty jsem nemazala. A myslím, že z toho nakonec byl rozpačitý, ale protože byl a je nejlepší, tak mě jenom poslal spát a zakázal dál pít.
Eva Keroušová
Anděl
Kdysi dávno v roce 2008 probíhala literární soutěž s Irenou Obermannovou, úkolem bylo dopsat kus jejího textu do formátu povídky. Začátek je určitě její, konec určitě můj, ten prostředek nějak nemůžu rozlišit. Zkuste sami. Nálada celé povídky je odrazem mé tehdejší osobní krize, normálně nejsem zas až taková citlivka.
Eva Keroušová
Proč je dobré mužům tolerovat sportovní přenosy /pro Ladku/
A někdy se s nimi i dívat? Girls, nebojte, není to žádná agitka. Ještě vím, na jaké straně barikády stojím. Tohle mé prohlášení má zcela sporadické a čistě praktické důvody. Kdo se kdy setkal s mužem, co se dívá na nějaký ten sportovní přenos, pochopí. Soustředěný výraz. Napětí ve tváři podobné setkání se smrtelně jedovatým hadem. Ruka automaticky míří jenom z misky/s čímkoliv jedlým/ k ovladači. Mozek je na kladené otázky schopný odpověď pouze jednoslabičné odpovědi typu ano, ne, nevím a hm. Nějaké trucování, naštvání, snahy odvést pozornost k jistým pudovým záležitostem není on ani jeho majitel schopen zaznamenat. Takže co dělat? Má rada je jasná. Smířit se s tím a po čase i ignorovat. Rádoby citlivý partner předem upozorní, že tyto stavy „nepříčetnosti“ zase nastanou. A i kdyby neupozornil, vyjde to nastejno. Využijme toho. Času. Zvýšené míry manipulovatelnosti. Nepříčetnosti. Anebo... Předstírejme zájem, dívejme se s ní a klaďme mnoho otázek. Bude rád a překvapený. Snad i mile. Najednou budeme ty skvělé, co ví, co se zajímají, co jsou s ní v jeho „krušných“ chvílích. Bude si to pamatovat a my si to později můžeme směnit za nějaký ten koncert, nakupování a jiné a nám ženám předsudkově nucené činnosti. A to už stojí za to, ne.
Eva Keroušová
Proč je skvělé být čas od času nymfičkou
Ehm, další moje osobní krize, tentokrát dlouhodobý rozchod s dlouhodobým utlačovatelem. Nicméně, mazat to nechci, aspoň mi to připomíná, co jsem si tenkrát myslela a co jsem vyváděla. Snad vás to pobaví, mě teda hodně.
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1197x
Už ne pitomá holka, ještě ne paní, poučená, hledající, život milující, řešící sebe, svojí práci, rodinu, přátele a hlavně pořád dokola a ne vždycky úspěšně chlapy, no.
